Máma v lese, od kurátorky do lesa

Zdeňka Bílková je majitelkou značky rostoucího dětského oblečení Máma v lese. Značka klade důraz na původ materiálů, jedinečný design, rostoucí střihy i odpovědný způsob výroby. Celý koncept vznikal uprostřed přírody krušnohorských lesů za dob covidu. Jak se Zdeňce dnes daří v podnikání se dvěma dětmi? Jak posunula svou značku a jaké to je, když je na vše sama?

Jak jsi se dostala k šití? Kde začíná příběh značky Máma v lese?

Jedním z hlavních důvodů, proč jsem začala šít, bylo, že se nám v rodině během jednoho roku narodily čtyři děti. Všechny výrobky jsem nejprve testovala právě na našich dětech. Značku Máma v lese jsem založila skutečně v lese, v době covidu, na horské chatě nedaleko Měděnce v Krušných horách. Bylo to v srpnu roku 2020, kdy mojí starší dceři Marii bylo osm měsíců. Byla jsem tehdy na rodičovské dovolené. Na chatě není zavedená voda, není tam internet, signál jsem lovila na nedaleké sjezdovce. Bylo to náročné i zábavné zároveň. Přes všechny nepřízně se rozjezd výroby dětského oblečení podařil. Šila jsem většinou venku, pod party stanem, po večerech, s čelovkou na hlavě. Chatička je malá, takže dovnitř jsem se s výrobou úplně nevešla.

Měla jsi se šitím nějaké zkušenosti? Jaké byly začátky?

Ano, měla. V minulosti jsem se věnovala šití společenských oděvů. Dokonce mám za sebou i několik módních přehlídek. Pak jsem ale začala pracovat v galerii a na šití jsem přestala mít čas.

Pracovala jsi v galerii? To je zajímavé povolání…

Ano, to je. Jsem povoláním kurátorka umění. Pracovala jsem v Galerii umění Karlovy Vary, konkrétně v její pobočce Letohrádek Ostrov, kde jsem působila jako kurátorka výstav i sbírek, ale také jako galerijní pedagog a posledních několik let jako vedoucí pobočky. Mám vystudovaný obor kurátorská studia na FUD UJEP v Ústí nad Labem a zároveň obor teorie a filozofie komunikace na FF ZČU v Plzni. Takže jsem kurátor a filozof 🙂

Vrátíme se k Tvému podnikání. Co pro tebe bylo nebo je nejnáročnější?

Nejobtížnější je pro mě boj s časem. Snažím to vyvážit, věnovat se jak holčičkám, tak podnikání. Je to obtížné. Nevyčítat si, že se nevěnuji dostatečně dětem nebo práci.

Jaké to je podnikat v ČR jako handmade tvůrce?

Je to náročné. Handmade je velmi specifická oblast podnikání. Běžně to funguje tak, že někde existuje nějaký problém, podnikatel dostane nápad, jak ten problém vyřešit a na světě je nový produkt nebo služba. Podnikatel zaplní tu mezeru, pojmenuje problém, který visel ve vzduchu a zároveň nabídne řešení.

Handmade podnikatel takto neuvažuje. Tedy většinou. A určitě ne v začátcích podnikání, i když zřejmě budou výjimky. Umím šít, háčkovat, drátkovat, baví mě to, kamarádkám se to líbí, tak proč to nezkusit prodávat? Toto je běžné přemýšlení tvůrce. Nemáme většinou absolutně žádné zkušenosti s podnikáním, žádný podnikatelský plán, prostě to jen zkusíme. Dalším velkým problémem je, že handmade tvůrce neinvestuje nic nebo velmi málo do svého podnikání. Vše si dělá sám, a tak se podnikání posouvá dopředu velmi pomalu. Hodně podnikatelů v oblasti handmade jsou ženy, maminky na mateřské. Mateřská jednoho dne skončí a maminky se vrací zpět do svého zaměstnání, protože se jim nepodařilo nastavit to tak, aby z podnikání byly příjmy dostatečně vysoké a aby pokryly náklady, které jsou třeba.

Proč si myslíš, že tomu tak je?

Myslím, že největší problém je v cenotvorbě. Oběcně handmade výrobky jsou strašně levné. Ten, kdo tvoří, ví, kolik stojí materiál a jaký čas na tom daném výrobku tvůrce stráví. Bohužel sami tvůrci svou práci hodně podhodnocují a zákazník samozřejmě srovnává i podle ceny.

Máš nějaký tip, jak se prosadit v ČR v oblasti handmade?

Cesta každého tvůrce je úplně jiná a každému funguje něco jiného. Každopádně „jen“ něco umět vyrobit nestačí. Kvalitní zpracování samotného výrobku musí být samozřejmostí, ale tvůrce musí přemýšlet i nad prodejem. Někomu budou vyhovat trhy a jarmarky, kde je skvělá odezva a živá interakce s publikem. Jiný se bude cítit dobře v prostředí sociálních sítí. Dalšímu bude fungovat prodej v kamenných obchůdcích. Osobně si myslím, že je třeba různé metody prodeje a marketingu kombinovat a nesoustředit se pouze na jeden způsob. Další důležitou věcí je, že pokud se má podnikání rychleji posouvat, je třeba do něj investovat. A asi nejdůležitější věcí pro handmade tvůce je uvědomit si, že na to nemusí být sám a že nemusí rozumět úplně všemu. Takže moje rada – používejte na maximum své silné stránky a delegujte to, co vám nejde, čemu nerozumíte nebo co vás nebaví.

Co konkrétně děláš Ty jinak než ostatní tvůrci? A jaké části svého podnikání deleguješ?

Firmy, které vyrábějí dětské oblečení, se většinou zaměřují na jeden materiál nebo na jeden typ výrobku. Já mám obrovské portfolio materiálů i typů produktů. Obléknu dítě od hlavy až k patě, ať už pojede k moři nebo na hory.

Rozdíl vnímám i v prezentaci. Ráda píšu. Na facebooku mám skupinu Máma v lese, kde publikuji různé články týkající se mateřství a rodičovství. Baví mě vaření, bylinky, kreativní tvoření všeho druhu… Kromě mých vlastních textů se zde objevují i rozhovory se ženami, které podnikají při mateřské, většinou se jedná o oblast handmade nebo služeb.

Deleguji technikálie – např. tvorbu webu, focení, videa. Využívám nárazově i další copywriterku. Momentálně mám k ruce i business mentorku, která mi pomáhá s prezentací směrem k zákazníkovi, s marketingem a celkově s příležitostmi pro další rozvoj značky. Co se týče výroby, tak zatím jsem všechno vyráběla sama. V tuto chvíli už to začíná být neúnosné, proto zaučuji další švadlenu, která bude pomáhat se zakázkami.

Co považuješ za svůj největší úspěch?

Asi to, že jdu pořád dopředu a že jsem dovolila zapojení dalších lidí do svého byznysu a tím se posunula na další level. Neustále zlepšuji kvalitu svých výrobků, a to co do materiálu, tak i do zpracování. Snažím se posouvat i v ostatních oblastech souvisejících s podnikáním – např. v marketingu nebo v sociálních sítích, ale tam už vím, že nemusím vše dělat sama. Neustále se vzdělávám. K jedním z mých velkých úspěchů patří určitě otevření e-shopu www.mamavlese.cz a také získání značky Krušnohoří regionální produkt®.

Prozradíš nám, co chystáš nového v blízké době?

Momentálně finišuji novou zero waste kolekci Malý princ. Technikou crazy patchworku sešívám prostřihy látek, které zbývají z mé tvorby. Doplňuji zajímavé nášivky a krajky a vznikají jedinečné kousky, které jsou originálem. Mé podnikání je téměř bezodpadové, zpracovávám skoro všechny zbytky látek k další tvorbě. Zero waste kolekce mají ještě další přesah – 100 Kč z každého výrobku daruji neziskové organizaci Sousedký klub. Cílem této neziskovky je rozdávat jídlo a pomoc těm, kdo to potřebují nejvíce –hlavně seniorům a matkám samoživitelkám.