Jak jsem se dostala k pomáhání seniorům
Příběh průvodkyně péčí o seniory Zuzany Vránové
Jmenuji se Zuzana Vránová a dlouho to vypadalo, že budu celoživotní matkou. Mých pět dětí mne zpočátku vedlo k tomu, že jsem se vzdělávala ponejvíce v oblasti průvodcovství dětí kamkoliv
Když už se tato skutečnost stávala aurou (tak někdy za polovinou mého rození), rozhodla jsem se to změnit, a přihlásila se ke studiu! A jelikož rozhodnutí mého mládí vytvářet lidem zubní náhrady mne přestalo uspokojovat, začala jsem studovat sociální práci.
To byl počátek všeho dění vedoucí úspěšně k získání diplomu, a až sem nyní k mému rozhodnutí stát se průvodcem a poradkyní v sociální oblasti.
Cesta k vlastnímu poslání nebývá přímá
Na mé cestě bylo ještě několik odboček. Na chvíli jsem se vrátila i k rodinnému poradenství, a možná právě proto dnes – ve svém předdůchodovém věku – každé ráno hledím do věčně udivených pubertálních tváří. 😊
Nalézt své poslání totiž není vždy jednoduché. Často vede přes různé uličky a zastávky, než se nám vše v hlavě srovná.
Mě tyto odbočky zavedly i do světa literatury a hudby, které dnes zůstávají mým milým koníčkem.
A než jsem dospěla k finálnímu rozhodnutí, zkoušela jsem i psát – básně, povídky i detektivky.
V mých (dnes už elektronických) šuplících tak zůstalo asi:
- 3 detektivní příběhy
- 60 básní
- 20 rodinných povídek
Zlom přišel dva roky před důchodem
Jako celoživotní zaměstnanec dva roky před důchodem, prověřená nelehkým obdobím Covidu, jsem se rozhodla pro samostatnou cestu pomáhání druhým jiným způsobem, než dosud.
Za svoji praxi jsem vystřídala několik různých odvětví v sociální oblasti, pracovala jsem s handicapovanými dětmi i dospělými, s rodinami v nelehké sociální situaci a zlehka jsem nahlédla i na problematiku pomoci matkám samoživitelkám při návratu ze závislosti k běžnému životu.
Ale nakonec jsem se rozhodla zvolit jinou cílovou skupinu
Proč právě senioři
Moje motivace pramení nejspíš z velmi blízkého vztahu k mým prarodičům, k babičce a dědovi z maminčiny strany. Už od útlého dětství se mi hodně věnovali, snad i z důvodu rozchodu mých rodičů.
Babička byla laskavá, ale nerozmazlovala, chovala se podobně, jako maminka, dobře vařila a dělala zázemí. Cítila jsem se s ní v bezpečí.
Dědeček byl ctitel národních buditelů a miloval prvního presidenta T.G. Masaryka, a v tomto duchu vychovával a vedl všechna svoje vnoučata. Už v první třídě jsem věděla, kdo byl náš prezident Osvoboditel, kdo byl Komenský, Palacký, Jirásek či Božena Němcová.
A nejen to! Vodil mne po pražských památkách a vyprávěl mi o tom velmi poutavě. Měl taky rád přírodu, často jsme spolu chodili do Prokopského údolí v Praze.
Když jsem objevila babiččin deník
Když pak babička a děda zemřeli, objevila jsem babičin deník, kde o tom psala.
Úsměvné bylo, že jsem se při četbě dozvěděla i různé situace, které dokreslovaly moji představu o prarodičích, např. že dědečkovi musela babička dělat svačinky stejné, jako nám, protože „strouhaná mrkvička s jablíčkem jsou lepší než obložený chleba“ Dědeček asi od nás ochutnával😊
„Strouhaná mrkvička s jablíčkem je lepší než obložený chleba.“
To vše mě možná vedlo k tomu, že jsem se ve své práci zaměřila na seniory, jako na cílovou skupinu. Dnes už nemám ani rodiče a styk se starší generací mi nejspíš chyběl.
Také jsem na svoji práci měla možnost nahlédnout i z druhé strany, při péči o moji stárnoucí maminku s Alzheimerovou chorobou.
A tak jsem se stala jinou průvodkyní než dosud, Průvodkyní péčí o seniory

Co je průvodcovství péčí (case management)
Pro mnohé určitě neznámý pojem, u našich západních sousedů běžně využívaný jako skvělý nástroj v pomáhání rodinám při nepříznivé události.
Co to je?
Tvorba fungujících podpůrných sítí pomoci, podpora zaneprázdněné rodiny, podpora pečujících.
V kostce – Posoudit situaci v rodině, vytvořit plán pomoci, dohodnout s rodinou i jejich možnosti, vyhledat a nastavit služby a péči, vystát za ně fronty na úřadech, a tak klientům ušetřit čas, za čas znovu posoudit situaci, případně upravit péči a služby, skvělý sociální nástroj, to vše v úzké spolupráci s rodinou – rodina, zaneprázdněná rodina, je můj ideální klient!
V džungli naší sociální péče a služeb mohu být vaším potřebným a užitečným průvodcem!
Blog jako místo sdílení zkušeností
A můj milovaný koníček – psaní, mne pobídl k vytvoření dalšího okýnka na mém webu – „Blog“. Jako bonus pro mé klienty, kam plánuji vkládat příběhy pro pobavení, ale i užitečné rady, nebo podporu.
I já jsem byla na čas pečovatelkou o moje rodiče, i já jsem zažívala neuvěřitelné situace se svojí stále více popletenou maminkou! Tento příběh si již na mém webu v Blogu můžete přečíst!
Pokud vás téma péče o seniory zajímá, můžete se podívat na můj web:
Kontakt:
zuzkav@pruvodcepecioseniory.cz
Tento příběh vznikl jako autorský materiál do e-magazínu ONLINE, který jsem v rámci tohoto blogu vydávala.
Líbil se ti příběh Zuzany a ráda bys i ty měla svůj příběh tady na blogu? Nabízím službu „Záři jako hvězda“, kde získáš nejen článek, ale také kompletní představení mojí komunitě v rámci kampaně.